Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oznámení Policie ČR o odložení TO SMZ na Pavla Sekulu

5. 3. 2019

JID: PCR15ETRfo35551880

 

P O L IC IE Č E S K É R E P U B L IK Y

Krajské ředitelství policie Zlínského kraje Územní odbor Zlín

Oddělení hospodářské kriminality Nám. T. G. M. 3218, 760 01 Zlín

 

Č. j. KRPZ-76691-25/TČ-2018-150581                                    Zlín 31. října 2018

Počet stran: 7

 

 

U S N E S E N Í

 

Podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu o d k l á d á m trestní věc podezření ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § § 254 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit:

 

Pavel SEKULA,

nar. 25.04.1963 v ZLÍN, trvale bytem PODLESÍ V 5407, 760 05 ZLÍN, adresa

pro doručování: PODLESÍ V 5407, 760 05 ZLÍN tím, že

jako osoba jednající za společnost Bytové družstvo Podlesí, IČO: 26295563, provedl v roce 2015 v účetnictví uvedeného družstva bez potřebných podkladů a důvodů změny, spočívající ve snížení účetní hodnoty staveb  ve  vlastnictví  družstva  ze  127 803 105,88,-  Kč  na  konečný  zůstatek  85 178 700,33,- Kč, přičemž  rozdíl  ve  výši  39 379 638,67,-  Kč,  mezi  pořizovací  cenou  domů a tímto zůstatkem, poté zaúčtoval na zvláštní účet, kde je veden jako půjčka pro Statutární město Zlín, čímž ohrozil majetková práva Statutárního města Zlín, přičemž splacení takto vytvořeného závazku doposud nebylo vůči Statutárnímu městu Zlín ze strany Bytového družstva Podlesí uplatněno.

neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak.

 

Odůvodnění

 

 

Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu bylo podáno cestou Okresního státního zastupitelství ve Zlíně, přičemž oznamovatelem je Statutární město Zlín, IČ: 00283924, se sídlem NÁMĚSTÍ MÍRU 12, 760 01 ZLÍN.

Oznámená věc byla prověřována postupem podle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření ze spáchání trestného činu tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, s cílem zjištění skutkového  stavu  o kterém  by  nebyly  důvodné   pochybnosti,   a to   v rozsahu   nezbytném   pro rozhodnutí  ve  věci.  Toto  prověřování  bylo  nejprve  vedeno  proti  neznámému  pachateli.   Z následně zjištěných skutečností vyplynulo, že v předmětnou dobu za Bytové Družstvo Podlesí jednal předseda představenstva Pavel Sekula, který byl nadále v rámci tohoto prověřování veden jako podezřelý.

Oznámení je možno rozdělit na dvě části, které se samostatně týkají podezření ze spáchání trestného činu, a to na okolnosti ohledně splácení půjček, které Statutární město Zlín (dále jen Město) poskytlo Bytovému družstvu Podlesí (dále jen Družstvo), a na okolnosti ohledně snížení hodnoty staveb v účetnictví Družstva.

 

 

Z písemností, doložených k oznámení, vyplývá, že dne 19. 8. 2002 byla mezi Městem a Družstvem uzavřena Smlouva o sdružení za účelem stavby šesti bytových domů. K tomuto účelu obě smluvní strany sdružily finanční prostředky, pozemky a dokumentaci, v předem odsouhlasených hodnotách. Město poskytlo Družstvu dvě půjčky na splacení svého vkladu do sdružení.

Splácení těchto půjček ze strany Družstva probíhalo, jak je uvedeno v oznámení, řádně až do 25.

6. 2014. Dne 23. 7. 2014 byla Městu ze strany Družstva, za které jednal předseda představenstva Pavel Sekula, doručena Výzva k úhradě nákladů vynaložených při správě společných nemovitostí, ve které Družstvo konstatovalo, že

  • považuje za neplatné obě Smlouvy o sdružení
  • považuje za neplatnou Dohodu spoluvlastníků
  • při hospodaření s Bytovými domy vynaložilo v roce 2011 celkem částku 1 845 366,58,- Kč
  • při hospodaření s Bytovými domy vynaložilo v roce 2012 celkem částku 1 940 376,40,- Kč
  • při hospodaření s Bytovými domy vynaložilo v roce 2013 celkem částku 1 831 015,65,- Kč
  • Město je povinno podílet se na výdajích a nákladech spojených s byty a s hospodařením Bytových domů v míře odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu
  • na základě uvedených skutečností je Město povinno uhradit Družstvu na vynaložených nákladech za období roku 2011 částku ve výši 338 296,80,- Kč, za období roku 2012 částku ve výši 388 080,90,- Kč, za období roku 2013 částku ve výši 322 622,87,- Kč.

Dále v této výzvě Družstvo vyzvalo Město k úhradě částky 1 049 000,57,- Kč, která měla představovat doplatek nákladů za roky 2011, 2012 a 2013. Tyto náklady byly dále blíže specifikovány.

Dne 28. 7. 2014 bylo Městu ze strany Družstva doručeno Oznámení o prohlášení zápočtu pohledávek ze dne 26. 7. 2014. V tomto oznámení Družstva je uvedeno, že Družstvo dluží Městu po splatnosti částku v celkové výši 245 318,- Kč, což představuje splátku ve výši 114 374,- Kč za měsíc červenec 2014 splatnou dne 25. 7. 2014 na úhradu dle Smlouvy o půjčce ze dne 7. 10. 2002 a splátku ve výši 130 944,- Kč splatnou dne 25. 7. 2014 na úhradu dle Smlouvy o půjčce ze dne 22. 9. 2003. Dále dle tohoto oznámení Město dluží Družstvu částku ve výši 1 049 000,57,- Kč, která vznikla z titulu bezdůvodného obohacení, jako neuhrazený podíl na nákladech spojených se správou nemovitostí. Družstvo tyto vzájemné pohledávky započítává.

Město reagovalo přípisem, že celkovou výši nákladů, které Družstvo uplatňuje jako úhradu nákladů vynaložených při správě společných nemovitostí neuznává a rozporuje a namítá, že zápočet je neplatný.

Oznamovatel (Město) k této části oznámení závěrem uvádí, že se jej Družstvo snaží uvést v omyl generováním pohledávek bez právního základu a oznamovateli tak vzniká finanční újma.

Tyto skutečnosti tak byly policejním orgánem posuzovány se zřetelem na to, zda nedošlo ke spáchání trestného činu podvodu.

 

 

Policejním orgánem byl dle § 158 odst. 6 tr. ř. vyslechnut předseda představenstva Družstva Pavel Sekula, který k této části oznámení uvedl, že Družstvo a Město spolu uzavřeli smlouvy o půjčkách. V době uzavření těchto smluv vystupovali na obou smluvních stranách, tedy jak za Město, tak za Družstvo zástupci Města Zlína. Dá se tak říci, že Město, prostřednictvím těchto svých zástupců      v Družstvu, tak uzavíralo smlouvy samo se sebou. Neplatnost těchto smluv je v současné době namítána v soudním řízení, které je mezi Městem a Družstvem vedeno.

K tomu, že ode dne 25. 6. 2014, přestaly být ze strany Družstva řádně (dle oznamovatele) spláceny půjčky Městu, uvádí, že již před tímto termínem vymáhali po Městu jeho podíl na nákladech, tak jak  vyplývá  z dohody podílových  vlastníků o hospodaření  se  společnou  věcí  a  z každoročního vyúčtování nákladů a výnosů, neboli hospodářského výsledku při hospodaření se

 

 

společnou věcí. Je tedy skutečností, že půjčky byly po určitou dobu nějakou formou spláceny a že od určité doby Družstvo část splátek jednostranně započetlo za vzájemnou pohledávku, která byla Městu známa od roku 2007. Přesto Město nejdříve vyzývali k úhradě pohledávky Družstva. Město na tyto výzvy reagovalo nesouhlasným stanoviskem, tedy že nezaplatí, proto provedli jednostranný zápočet, který Město neuznalo a celá věc se nyní řeší v civilním soudním řízení na návrh Města.

Pavel Sekula uvádí, že jeho základní výhrada k těmto půjčkám je taková, že za finanční prostředky z této půjčky byl pořízen majetek Města, nikoliv Družstva, když přitom tuto půjčku splácejí pouze členové tohoto Družstva, a to včetně úroků. Vzhledem k tomu, že existuje pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Brně, které v rozhodnutí říká, že všechny příjmy a všechny výdaje Družstva jsou příjmy a výdaji při hospodaření se společnou věcí, je tedy evidentní, že výdaje související       s touto půjčkou, tedy úroky, je potřeba dělit dle ujednání dohody spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí v poměru 51 % Město a 49 % Družstvo. Dle názoru Pavla Sekuly není pravda, že by Město platilo úroky samo sobě, ale pouze výše uvedeným způsobem kompenzuje Družstvu náklady půjčky, kterou Družstvo nespotřebovalo.

Právní zástupkyně Pavla Sekuly následně ke spisu, mimo jiné, doložila kopii Žaloby s návrhem na vydání rozhodčího nálezu a návrhem na jmenování rozhodce, podané k Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze, ve které Družstvo vystupuje jako žalobce a Město jako žalovaný. V této žalobě žalobce žádá o jmenování rozhodce a navrhuje, aby rozhodce vydal rozhodčí nález, kterým určí, že Smlouva o sdružení ze dne 19. 8. 2002 je neplatná, že Smlouva o sdružení ze dne 31. 10. 2002 je neplatná.

Dále doložila kopii odvolání (ze dne 25. 1. 2018) žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 21. 12. 2017, č. j. 38 C 245/2017-298, který rozhodoval ve věci sporu mezi žalobcem, kterým je Město a žalovaným, kterým je Družstvo, mimo jiné o platnosti předmětného započtení vzájemných pohledávek ze strany Družstva.

 

 

V rámci prověřování byl dále k věci policejním orgánem dle § 158 odst. 6 tr. ř. vyslechnut Petr Konečný, který uvedl, že v Družstvu působí jako  místopředseda  představenstva,  a to  asi  od roku 2005. Je zároveň členem Družstva od samého počátku. Je mu známo, že mezi Družstvem    a městem Zlín, jako spoluvlastníkem Družstva, jsou nějaké nevyřešené majetkové spory. Již asi 15 let se pokoušejí o narovnání spoluvlastnických podílů dle skutečně vložených finančních prostředků do Družstva se zastupiteli Města. V současné době je předsedou Pavel Sekula, který vede také účetnictví Družstva, a za toto Družstvo také doposud vystupuje navenek při jednání       s úřady. Na jednom z posledních představenstvech se usnesli, že dále bude s Městem jednat za Družstvo jiná osoba, ne Pavel Sekula, aby vyloučili osobní averze zástupců Města vůči jeho osobě.

Ze skutečností, které jsou mu známy, usuzuje, že kroky, které podnikl ve věci Pavel Sekula jsou správné. Uvádí, že není účetní a nemůže tak mít na věc odborný názor, může pouze uvést, že změny, které Pavel Sekula provedl v účetnictví byly předneseny na představenstvu a že je také potvrzovaly vyjádření auditora, které zde byly taktéž předloženy. Družstvo má s městem dlouhodobé spory ohledně vzájemných spoluvlastnických podílů. Zástupci Družstva mají zájem, aby se po 20-ti letech vzájemné podíly narovnaly podle skutečně vložených finančních prostředků do Družstva. Dle jeho názoru, jsou kroky, které provádí Pavel Sekula, vedeny snahou o oprávněné narovnání těchto vzájemných vztahů. Členská schůze Družstva schvaluje hospodaření a účetní závěrku Družstva každý rok, taktéž kontrolní komise Družstva se k této závěrce vyjadřuje.

 

 

Trestného činu podvodu ve smyslu ustanovení § 209 trestního zákoníku, se dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

K tomu, aby mohl být skutek posouzen jako trestný čin je potřeba, aby byly naplněny všechny znaky trestného činu, tak, jak je uvádí trestní zákoník.

 

 

Pod pojmem "uvedení někoho v omyl", rozumíme takové jednání, kterým pachatel úmyslně vytvoří rozpor mezi představou a skutečností u osoby, kterou v tento omyl uvádí. Předpokladem je však také "schopnost být klamán". Je tedy nutno, aby osoba, která má být uvedena v omyl neznala všechny okolnosti a skutečný stav, a mohl tak být u ní tento rozpor vyvolán.

Policejní orgán, na základě skutečností zjištěných z oznámení, z doložených písemností, z podání vysvětlení osob, z posouzení vzájemných souvislostí všech těchto skutečností, dospěl ke zjištění, že mezi Městem a Družstvem je právní vztah, který je však provázen rozpory mezi oběma subjekty. V tomto právním vztahu  vystupují Město a Družstvo jako nositelé subjektivních práv       a povinností. Tato práva a povinnosti jsou však rozporně vykládány a také v konečném důsledku napadány v soudních sporech.

Kroky, které v rámci splácení půjček ze strany Družstva Městu, a s tím související snahou započíst vzájemné pohledávky, jejichž existenci odůvodňuje, činí předseda představenstva Družstva Pavel Sekula, posuzuje policejní orgán jako jeho výklad těchto subjektivních práv a povinností v právním vztahu s Městem. Posouzení toho, zda je tento jeho výklad správný a odůvodněný však nepřísluší policejnímu orgánu. K řešení této otázky je příslušný soud v civilním řízení. Z pohledu trestního je možno v těchto souvislostech konstatovat, že jednání Pavla Sekuly není vedeno úmyslem vyvolat u Města rozpor jeho představ se skutečností a na základě toho sebe nebo jiného obohatit. Takový úmysl není možno u Pavla Sekuly ani předpokládat, neboť vyvolání takového omylu není možné také z důvodu, že Městu jsou známy všechny okolnosti jejich právního vztahu. Svým postupem tak Pavel Sekula vyvolává civilněprávní spor.

Vzhledem k výše uvedenému policejní orgán učinil závěr, že Pavel Sekula svým jednáním nenaplnil znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu dle § 209 trestního zákoníku, neboť nebyly naplněny znaku objektivní ani subjektivní stránky skutkové podstaty tohoto trestného činu.

Stejně tak lze učinit závěr, že v tomto případě nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku ve smyslu ustanovení § 221 trestního zákoníku, kteréžto podezření oznamovatel bez bližšího upřesnění k obsahu oznámení uvádí v záhlaví svého oznámení, z čehož policejní orgán vyvozuje, že se vztahuje k této části jeho oznámení.

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu. Subjektem tohoto trestného činu může být, jako osoba jednající za Družstvo jako předseda představenstva, Pavel Sekula, nebylo však zjištěno, a z ničeho nevyplývá, naplnění objektivní stránky tohoto trestného činu, tedy znaků charakterizující jednání, neboť nelze usoudit na to, že by Pavel Sekula ve vztahu k Družstvu porušil důležitou povinnost. Jak vyplývá      i z výpovědi místopředsedy představenstva Družstva Petra Konečného, učiněné kroky schvaluje členská schůze Družstva a kontrolní komise, kteréžto orgány jsou o těchto krocích vyrozumívány  a nerozporují je.

 

 

V druhé části svého oznámení Město uvádí své podezření na spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, k čemuž mimo jiné uvádí, že v účetnictví Družstva došlo          k neodůvodněnému  snížení  hodnoty  staveb  ze  127 803 105,88,-  Kč  na  konečný  zůstatek    85 178 700,33,- Kč. V souvislosti se snížením hodnoty staveb vznikl v účetnictví Družstva nový účet č. 378 000, který je označen jako půjčka Městu, na němž je nově evidována pohledávka za Městem ve výši 39 379 638,67,- Kč, aniž by k této pohledávce existoval jakýkoliv účetní doklad.

Ve vztahu k této části oznámení byla policejním orgánem za účelem upřesnění uváděných skutečností kontaktována Mgr. Pavla Šafaříková, vedoucí právního oddělení Mag. města Zlín, která ke skutečnostem, které jsou uvedeny v oznámení, a to v části týkající se snížení hodnoty staveb, tak, jak jsou vedeny v účetnictví Bytového družstva Podlesí, uvedla, že toto snížení bylo ze strany předsedy představenstva tohoto Družstva, který za něj vystupoval, Pavlem Sekulou, vysvětleno tak, že celkové náklady družstva na výstavbu bytových domů byly 127 803 105,88,- Kč. Ve smlouvě o sdružení, uzavřené mezi Statutárním městem Zlín a Bytovým družstvem Podlesí za účelem výstavby bytových domů, jsou však vzájemné podíly vypořádány tak, že podíl o velikosti 51

 

 

% vlastní Statutární město Zlín a podíl o velikosti 49 % vlastní Družstvo. Tomuto 49 %-nímu podílu tak údajně odpovídá hodnota staveb ve výši 85 178 700,33,- Kč, a proto byla jako taková zanesena do účetnictví Družstva.

Dle Mgr. Pavly Šafaříkové je možnost, že Pavlem Sekulou uváděný rozdíl, ve výši 39 379 638,67,- Kč bude po Statutárním městu Zlín ze strany Bytového družstva Podlesí vymáhán jako pohledávka.

Mgr. Pavla Šafaříková uvedla, že vychází z vyjádření Pavla Sekuly, výpočty jednotlivých uváděných částek a jejich procentní přepočty neprováděla, dále uvedla, že ze strany Bytového družstva Podlesí do současné doby nebyla žádná takováto pohledávka vůči Statutárnímu městu Zlín uplatněna.

Pavel Sekula k těmto skutečnostem při svém podání vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu uvedl, že v roce 2003, po kolaudaci domů ve společné výstavbě, byla, dle protokolu o závěrečném vyúčtování stavby, do účetnictví Družstva zapsána hodnota podílu Družstva na hodnotě staveb ve výši 127 000 000,- Kč. Je toho názoru, že tento zápis je nesprávný, protože celková hodnota staveb je 192 000 000,- Kč (hodnota celkových nákladů na výstavbu), přičemž hodnota technické infrastruktury se po výstavbě stala výlučným majetkem Města, tak se tedy celková hodnota staveb ponížila o 19 000 000,- Kč, a tudíž hodnota staveb, které jsou ve spoluvlastnictví Družstva a Města je 172 000 000,- Kč. Dle jeho názoru je tedy hodnota těchto staveb, která by odpovídala 49%-nímu podílu Družstva 85 000 000,- Kč. Tuto změnu v hodnotě, která dle Pavla Sekuly odpovídá skutečnosti, také na základě provedených inventur rozvahových účtů na konci roku 2015 zaúčtoval v účetnictví Družstva. Zároveň s tímto ponížením hodnoty se, jak uvádí, musel v rámci zachování stejné výše aktiv vypořádat s tím, že rozdíl cca 40 mil. Kč musel v aktivech ponechat, jediné logické zdůvodnění odpovídající skutečnosti, které tak nakonec i zaúčtoval bylo, že Družstvu vznikla v roce 2003 pohledávka za Městem v této výši, a takto to zaúčtoval.

Pavel Sekula při  podání  vysvětlení  ke  spisu  doložil  dokument  Vysvětlení  k výrokům  auditora k účetním závěrkám k 31. 12. 2014, k 31. 12. 2015, k 31. 12. 2016 a k 31. 12. 2017, který vypracovala Gita Štolfová, auditorka. V tomto dokumentu je mimo jiné uvedeno: Položka C.II.1.5.4. obsahuje pohledávku ve výši 41 949 000,- Kč. Je to pohledávka za podílovým spoluvlastníkem. Hodnota pohledávky a její existence není potvrzena odběratelem. Pohledávka za podílovým spoluvlastníkem je důsledkem dlouhodobých nevyřešených sporů mezi Statutárním městem Zlín   a Bytovým družstvem Podlesí. Nepotvrzená pohledávka není výsledkem nestandartních, či nezákonných kroků při účtování účetních dokladů v účetní jednotce Bytové družstvo Podlesí, ale souvisí s nevyřešenými spory mezi Statutárním městem Zlín a Bytovým družstvem Podlesí.

 

 

K posouzení skutečností ohledně změn provedených v účetnictví Družstva, tedy zda je takový způsob vedení účetnictví, jak jej realizuje Pavel Sekula, v souladu s právními předpisy, zadal policejní orgán vypracování odborného vyjádření osobě s odbornými znalostmi. Odborné vyjádření vypracoval Ing. Vladimír Kokrda, daňový poradce č. 1070.

Dle tohoto odborného vyjádření text smluv o sdružení a jejich dodatků výslovně akceptuje nepoměr mezi skutečnými vloženými finančními a majetkovými vklady a mezi spoluvlastnickými podíly (51:49) na dokončeném majetku. Takto to bylo dohodnuto a pro případnou změnu musí být souhlas obou účastníků. Oba účastníci ve svém účetnictví musí účtovat o skutečných pořizovacích cenách (v tomto případě vkladu do sdružení), byť jejich podílové spoluvlastnictví na dokončené nemovitosti neodpovídá tomuto poměru.

V tomto konkrétním případě k narovnání dojde po 20-ti letech po dokončení bytových domů, kdy Město je povinno prodat svůj 51 %-ní podíl na nemovitostech Družstvu (eventuálně družstevníkům) za cenu dohodnutou, od které se případně odečtou předem zaplacené částky Družstvu. V tento moment pak dojde k zohlednění rozdílu mezi počátečními vklady jednotlivých účastníků.

Klíčovým problémem tedy není rozpor mezi skutečnou hodnotou vkladů jednotlivých účastníků      a matematickým propočtem podle dohodnutého poměru (51:49), ze kterého vychází rozdíl, nýbrž

 

 

klíčovou otázkou bude stanovení ceny, ze které se bude vycházet v okamžiku prodeje 51 % spoluvlastnického podílu Města.

V letech 2002 a 2003 bylo rozhodnuto oběma účastníky o uzavření smluv o sdružení, kde byly stanoveny základní podmínky pro fungování sdružení, čerpání dotace i následného vypořádání majetku. Forma sdružení byla  účastníky  dobrovolně  zvolena,  přestože  sama  o sobě  zakládá do budoucna problémy s vypořádáním společného majetku, což se i v tomto případě potvrdilo. Ostatně majetkové spory  mezi  účastníky  sdružení  jsou  velmi  časté,  a proto  se  tato  forma  pro dlouhodobé projekty nedoporučuje.

Přesto oba účastníci vyjádřili podpisem Smluv o sdružení souhlas a vůli společný projekt výstavby bytových domů realizovat. Tím, jak se blíží termín, kdy má dojít k ukončení činnosti sdružení         a vypořádání  majetku   dosaženého   společnou   činností,   vyvstávají   problémy   založené   již  v počátcích spolupráce.

Zvolený postup Družstva je sice nestandardní, nicméně lze jej použít. Ovšem bez souhlasu druhého účastníka je předčasný a může vést, v případě nesouhlasu, v budoucnu ke komplikacím  v účetnictví i ekonomice Družstva (např. odpis pohledávky do nákladů). Celá účetní transakce spíše vyznívá jako příprava výhodnější pozice při pravděpodobně hrozícím soudním sporu dvou účastníků sdružení před blížícím se termínem pro vypořádání majetku ve spoluvlastnictví.

 

 

Trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně.

Vzhledem k oznámeným skutečnostem bylo prověřováno, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty, jejíž znaky jsou uvedeny ve druhé alinee uvedeného znění § 254.

Policejní orgán hodnotil všechny zjištěné skutečnosti jak samostatně, tak ve vzájemných souvislostech, přičemž stěžejním podkladem pro vydání rozhodnutí byl závěr výše uvedeného odborného vyjádření.

Policejní orgán dospěl k závěru, že v tomto případě nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku, neboť nebyla naplněna objektivní, ani subjektivní stránka tohoto trestného činu, neboť nelze konstatovat, že Pavel Sekula úmyslně uvádí v účetnictví Družstva nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. K takovému stavu by docházelo, kdyby Pavel Sekula úmyslně vedl v účetnictví údaje, které nelze naprosto žádným způsobem nijak doložit, které by žádným způsobem nevyplývaly ze skutečnosti, a to s cílem toto účetnictví takto vědomě pozměnit.

Způsob, jakým Pavel Sekula v tomto případě účtuje je sice nestandartní, ale možný a přípustný, jak vyplývá mimo jiné z výše zmíněného odborného vyjádření.

Policejní orgán si je vědom toho, že tak sice vzniká rozpor mezi účastníky sdružení, tedy Městem  a Družstvem, ale nezbývá mu, než případné řešení tohoto sporu odkázat na civilní řízení.

 

 

Ve vztahu k prověřované věci a ke zjištěným skutečnostem je zde na místě uvést, že dle § 12 odst.

2 trestního zákoníku lze trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.

Jinými slovy, užití trestního práva je třeba považovat za ultimo ratio, tedy poslední možnost, krajní prostředek, který má význam především celospolečenský, tj. z hlediska ochrany základních společenských hodnot. V zásadě však nemůže sloužit jako prostředek nahrazující ochranu práv

 

 

a právních zájmů jednotlivce (fyzická osoba, právnická osoba), na němž je, aby střežil svá práva   a jimž má soudní moc poskytovat ochranu. Je však nepřijatelné, aby tuto ochranu aktivně přebíraly orgány činné v trestním řízení, jejichž úkolem je ochrana především celospolečenských hodnot, nikoliv přímo konkrétních subjektivních práv jednotlivce, které svou povahou spočívají ve sféře civilněprávní. Je nepřípustné, aby prostředky trestního řízení sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny všechny předpoklady vzniku trestněprávní odpovědnosti.

 

 

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, které byly hodnoceny v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 trestního řádu jednotlivě i v souhrnu a k samotnému charakteru věci, nebylo za dané důkazní situace zjištěno a prokázáno, že by se podezřelý Pavel Sekula svým jednáním dopustil trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku, trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku

Jelikož ve věci nebylo zjištěno ani naplnění znaků skutkové podstaty jiného trestného činu, přestupku, nebo jiného správního deliktu, je vydání usnesení o odložení věci dle ustanovení § 159a odst. 1 tr. řádu plně odůvodněno

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

P o e :        Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je poškozený oprávněn podat do tří dnů od doručení u policejního orgánu, který usnesení vydal. Stížnost má odkladný účinek.

 

 

por. Bc. Pavel Kolaja komisař

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

 
 

 

Kontakt

Bytové družstvo Podlesí

603 899 170

bdpodlesi@seznam.cz

Mail list



Archiv

Kalendář
<< listopad / 2019 >>

Statistiky

Online: 1
Celkem: 338257
Měsíc: 4504
Den: 122